
Příběh
Příběh
Ještě na jaře byl pan Jaroslav zcela odkázán na pomoc druhých. V důsledku závažného autoimunitního onemocnění ochrnul, nemohl mluvit ani samostatně dýchat. Do Chronicare byl přijat ve stavu, kdy jeho život závisel na umělé plicní ventilaci a nepřetržité péči zdravotnického týmu.

První cíle byly zdánlivě jednoduché, ale mimořádně důležité: znovu samostatně dýchat, komunikovat a zvládat základní potřeby bez pomoci přístrojů. Každý pokrok představoval další krok na cestě k větší soběstačnosti.
Postupně začal znovu přijímat stravu, komunikovat se svým okolím a obnovovat hybnost končetin. Mezi významné milníky patřil okamžik, kdy si dokázal sám přivolat sestru pomocí signalizačního zařízení. To, co se může zdát jako drobnost, znamenalo v jeho situaci návrat části samostatnosti a kontroly nad vlastním životem.
Na jeho zotavení se podílel celý tým Chronicare, ale také obrovská vůle samotného pacienta a podpora manželky, dětí i vnoučat. Díky jejich společnému úsilí se postupně dařilo překonávat překážky, které se ještě před několika měsíci zdály nepřekonatelné.
Dnes pan Jaroslav znovu usedá za volant automobilu. Jeho příběh je důkazem, že i po těžkém onemocnění mohou pacienti získat zpět velkou část své samostatnosti. A že za každým takovým návratem stojí stovky hodin odborné péče, rehabilitace a odhodlání nevzdat se.